Přejít na hlavní stránku  

 

Patriku, v Zeistu jste hladce postoupili do finále, kde vás ovšem Dánové nečekaně smázli. Jak byste zhodnotil vystoupení české reprezentace na turnaji?
Myslím, že náš hladký postup do finále ukázal naši dominanci v Evropě. Český softball je aktuálně top a dá se říct, že to potvrdila i šéfka organizace turnaje. Ta při vyhlašování řekla, že ve finále prohrál neporazitelný. Český chlapský softball je na vrcholu, a proto ten hladký průběh. V porovnání s ostatními týmy jsme jinde.

Přesto jste ale poslední zápas nezvládli. Jaký byl rozdíl v obou duelech proti Dánsku, z nichž jeden jste jasně vyhráli, a v druhém prohráli rozdílem?
Rozdíl byl na obou stranách v nadhazovačích. V prvním zápase proti nám Dánové nasadili mladého kluka. Pro mě bylo překvapení, že byl docela šikovný, nicméně pořád to byl junior a jeho nezkušenost se potkala s naším zkušeným pálkařským výběrem v dobrém rozpoložení. Jarda Breník, který házel za nás, odházel velmi povedený zápas, přestože na nás Dánsko nastoupilo až na nadhoz v plné sestavě. Ukázalo se, že jsme schopní jejich pálkaře eliminovat dobrým výkonem na prkně.

V druhém zápase to bylo opačně. Nám se nepodařilo udělat ve zlomových momentech jeden nebo dva odpaly navíc. Když jsme obsadili mety, chyběl nám RBI hit. Házel za nás Jonáš Mach, kterému to úplně nesedlo. Pral se s podmínkami hřiště, a spíš než to, že na něj pálili, byl problém v darovaných metách pálkařům z konce lineupu. To je větší problém než to, že nám Terkelsen odpálil homerun na první nadhoz.

Přičítal bych to momentálnímu výkonu, na kterém se podepsalo počasí. Nejsme zvyklí na tak vysoké teploty a na hřiště, které nebylo v optimálním stavu. Nechtěl bych z toho dělat jednoznačné závěry. V roce 2010 jsme ve finále Zeistu porazili Dány v plné sestavě, Kimovi jsme nasekali asi pět homerunů, dali jim rozdíl a v Havlíčkově Brodě jsme pak prohráli. Takže jestli to má znamenat tuhle paralelu, tak je skvělé, že jsme prohráli rozdílem a tentokrát ve finále mistrovství Evropy vyhrajeme my.

Přesto, dá se tato nečekaná porážka brát jako určité varování?
Varování je to vždycky. Varování je každý tvrdý odpal, každé zaváhání. Na druhou stranu jsem jeden z těch starších hráčů, možná služebně nejstarší. Se softem jsem zažil velké výhry i velká zklamání. Takže to beru hlavně jako přípravný turnaj, který nám měl dát hlavně zpětnou vazbu, kde se ještě máme zlepšovat.

A to je kde?
Řekl bych, že musíme zapracovat na naší momentální formě. Pro některé hráče to znamená psychický odpočinek, aby zapomněli na chvíli na softball, protože mají odehráno strašně moc zápasů. Jiní by se zase měli soustředit na detaily v jejich provedení pálky. Máme s sebou skauty a stratégy, kteří nám radí, jak na pálce vystupovat a dávají nám zpětnou vazbu. Na základě těchto informací se na to pak můžeme připravit.

Boj o medaile na blížícím se ME se očekává především od týmů, které jste v Zeistu potkali. Který tým z trojice Dánsko, Nizozemsko a Velká Británie bude největším oříškem?
Největší oříšek je vždycky kombinace slušného nadhazovače a tvrdě útočícího týmu. Nejnepříjemnější z favoritů mi vychází Dánsko. Za ta léta, co si pamatuju od roku 1996, co jsem v národním týmu, měli Dánové vždycky fantastické nadhazovače, možná nejlepší v Evropě. My jsme měli sice nejlepšího, ale měli jsme jednoho a oni měli jen o kousíček horší, ale rovnou tři. Nikdy ale neměli kvalitní útok. Teď tam mají tři nebo čtyři velmi solidní pálkaře, z nichž dva pravidelně jezdí hrát do USA prestižní turnaje a mají velkou tréninkovou praxi na to, aby byli velice nebezpeční.

Holandsko vzhledem k somatotypu některých svých hráčů vyznává silové pojetí pálení, jako třeba Enrique Javier, který hraje v Ledenicích. Nemají ale kvalitní a rychlý nadhoz, takže tam bych jim zase body ubral. Británie je vždycky velkou neznámou. V tuto chvíli se spekuluje, že má přijet James Darby a k němu ještě nějaký kanadský nadhazovač. Díky tomu by mohli být opravdu nebezpeční. Darby je schopný odpočívat, poslední mistrovství světa ale odházel úplně sám. Na jeho výkonu to nebylo vůbec znát, v posledním zápase házel jako v prvním. Co se týče nebezpečí na pálce, tak nejnebezpečnější bude právě Darby, který je vedle nadhozu také velmi solidní pálkař. Z naší Extraligy je dobře známý také Luke Peters, který hraje za Tempo a v současnosti mu roste forma.

Když se ale podíváš do českého lineupu, je to jeden bomber vedle druhého, a když se momentální forma projeví u všech hráčů, bude jedno, kdo proti nám nastoupí. V minulosti už se mnohokrát ukázalo, že český pálkař je velmi dobře adaptabilní na podmínky nadhozu. Když přijede nadhazovač typu Darbyho, jsme schopní na něj udělat čtyři nebo pět bodů. Na druhou stranu jsme ale také schopní trápit na nadhazovače úrovně spodní části extraligy, který je něčím nepříjemný.

Vás osobně trenéři za výkony v Zeistu chválili, jak se cítíte zhruba měsíc před startem šampionátu?
Já jsem playoffový hráč, nikdy nebudu vyhrávat dlouhodobé statistiky. Odpálím si svůj průměr, který bude stačit na nadprůměr ligy, ale je to u mě hlavně o plném soustředění. Umím se soustředit v důležitých zápasech, a tahle vlastnost se mi na tomhle turnaji potvrdila. Pořád to tam je, i po těch letech. Cítím se dobře, odpaly tam chodí, jsme schopní zahrát věci, na kterých jsme se s trenérem dohodli. Na druhou stranu cítím pořád velké rezervy v situacích, kdy můžeme potrestat soupeře, jakmile udělá chybu třeba v podobě pěkného míče. Prostě to potrestat výrazněji, než jak to bylo z mého pohledu doposud.

Mám z toho samozřejmě radost, že jsem v interním hodnocení dopadl dobře. Zvlášť poté, co jsem měl chutě přenechat svoji pozici mladším hráčům. Teď mám pocit, že do týmu patřím právem. Rezervy tam ještě jsou a máme ještě pár týdnů na to, abych je znovu našel. Netrénoval jsem celou zimu, měl jsem mentální odpočinek, protože loňská sezona byla opravdu dlouhá. Pořád hraju tak trochu se zataženou ruční brzdou. Už jsem zařadil čtyřku a je potřeba to odjistit.

Věříte, že až se začne lámat chleba na na mistrovství Evropy, zvládnete včas odbrzdit?
Věřím tomu, že když to nepůjde odbrzděním na 100%, tak hlava to urve. Mám zkušenosti, vím, jak funguju. Naučil jsem se se sebou softballově žít.