Izraelský tým má českého kouče

„Došlo k tomu zcela náhodou. Když jsem se nudil v Izraeli, tak jsem se skamarádil s jedním izraelským týmem. Odehrál jsem s nimi jeden a půl sezóny a začal jsem být používaný jako takový nadhazovací stroj a teď jsem to dotáhl až na kouče.“

Jaký vůbec je izraelský softball?

„Je na velmi amatérské úrovni, ale jeví se tam známky jakési transformace. Asi jako když to české republiky přišli Novozélanďané. Kluci z tohoto týmu jeví velký zájem věnovat se tomu sportu a je tam i slušná líheň mládeže.“

„Nejsem head kouč. Já jsem jenom asistent kouče. Hlavním koučem je jeden z hráčů. Já v podstatě dělám všechno možné. Zápasy koučuju já především proto, aby se zbytek mohl soustředit na zápas. Line-upy a sestavy je ale neurčuji. O to se starají dva hráči, kteří jsou zároveň vedoucí týmu.“

Jak to že nemá Izrael kouče?

„Hráči se rozešli se starým vedením, protože to staré vedení byla parta hodně velkých amatérů, ale tyhle kluci teď chtějí víc. Nepovažovali je za autority, které by měli poslouchat a radši si to vedou sami.“

Je tedy znát posun nahoru?

„Je to znát. Bylo to vidět právě na zápase s Dánskem. Tentokrát nás Dánové nerozžvýkali jako malý.“

Co jste vlastně očekávali od zápasu s Dánskem?

„Neočekávali jsme nic. Byl to jenom zahajovací warm up game, při kterém si vyzkoušíme, co umíme. Dopadlo to, jak to dopadlo. Dotlačili jsme Dány do sedmého inningu. Museli hrát na plný koule.“

Panuje tedy v týmu spokojenost?

„Se hrou maximální spokojenost. Co se týče výsledku, tak před zápasem bych to bral, teď si říkám, že se mohlo něco udělat jinak a mohlo to být lepší.“

„Hrát furt stejně. Trošku přemýšlíme, že bychom se mohli na úkor někoho dostat do play-off. V podstatě cílem je předvádět dobrej softball.“

Mohli byste se tedy stát černým koněm turnaje?

„To si rozhodně nemyslím. Na to je ještě brzo.“